Jdi na obsah Jdi na menu
 


galerie města Teplice

Apollonův chrámek

 

Je vedle labutího domku nejvýraznější stavbou v prostoru Zámecké zahrady. Patří do skupiny drobných zahradních staveb, které zde vznikly při přetváření zahrady z barokní, francouzského stylu, na rozvolněný krajinářský park anglického typu v závěru na přelomu 18. a 19. století. Empirový pavilon má podobu antického chrámu se sloupy s jónskými hlavicemi.

budova Obchodní akademie

 

Postavena v letech 1894-5, podle plánů teplického stavitele Ing. A. Siegmunda, na kamenném ostrohu na konci dnešních Havlíčkových svahů jako budova pro teplické gymnázium.

Císařské lázně

 

Původní budova vznikla r. 1845 na místě, kde stával na potoce mlýn a vedle něj hostinec U Zelené žáby. K této budově byl postupem času přistavěn kavárenský salon. V letech 1870-72 proběhla přestavba a rozšíření lázní v novorenesančním duchu podle plánů teplického stavitele a starosty Ing. A. Siegmunda.

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele

 

Kostel je trojlodní basilikou s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, ke které přiléhá malá schodišťová válcová věž. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se nacházel byt hlásného.

Doubravka

 

Na osamoceném vrchu na okraji Teplic se nachází zříceniny pozdně gotického hradu, vystavěného v letech 1478-86 Janem Ilburkem z Vřesovic.

Fontána Hynie

 

Kruhová fontána Hynie byla umístěna uprostřed malého kruhového objezdu na okraji náměstí Svobody při jeho rekonstrukci v roce 2001. Její název i podoba je reminiscencí na pramen (vrt) Hynie, který se nachází nedaleko (poblíž sanatoria Beethoven) a je spolu s pramenem Pravřídla hlavním zdrojem léčivé termální vody pro potřeby teplických lázní.

Fontána Ledvinky

 

Je vlastně sestavou několika malých fontán umístěných ve dvou oválných bazéncích uprostřed Lázeňského sadu. Ty jsou v nejužším místě přetnuty mostkem cesty a pohledově tak vytvářejí obraz "ledvinek".

Fontána na Benešově náměstí

 

Kruhový bazén fontány je umístěn uprostřed náměstí, které původně bývalo volným prostorem za městem a až teprve rozšiřující se zástavba 2. poloviny 19. století a výstavba velké budovy obecní školy (dnes Střední průmyslová škola) z něj učinila Školní náměstí, jak se v předválečném období nazývalo.

Fontána Pampeliška

 

Je tvořena soustavou trysek vytvářejících tryskající vodou tvar pampelišky, která padá do malého bazénku vytvořeného před zahradním průčelím Císařských lázní v Lázeňském sadě v místech, kde ještě počátkem 20. století stávala vnější dřevěná kolonáda Císařských lázní.

Fontána Rozárium

Fontána uprostřed kruhového bazénu a ochozu půlkruhové kolonády, tvořené arkádou z nerezové oceli je reminiscencí na původní klasicistní kolonádu postavenou pro lázeňské hosty v těchto místech Lázeňského sadu v roce 1830 u příležitosti tzv. Panovnického kongresu konaného v Teplicích.

Hadí lázně

 

Přízemní budova postavená v l. 1838-39 správou velkostatku a obcí Šanov. Hlavní průčelí se obrací do parku. Ve středové části je umístěn portikus tvořený 8 korintizujícími sloupy nad sebou. Jsou nádherným příkladem klasicistní budovy. Dnes bohužel již nevyužívaná lázeňská budova.

Kamenné lázně

 

Již v r. 1759 byly podchyceny prameny vytékající na okraji Šanova z bělidla. Byly obehnány kamennou zídkou a odtud získaly pozdější lázeňské budovy, vzniklé na tomto místě v l. 1800-02, své pojmenování.

Kašna empírová

 

V dolní části Lípové ulice, na kraji Havlíčkových sadů naleznete malou typickou empírovou kašnu s osmibokou profilovanou nádrží ve třech stupních a čtyřbokým středním pilířkem ozdobeným nástavcem v podobě stylizovaného květu.

Kašna Hlavy

 

Dva samostatné bazénky s chrliči v podobě mužských hlav tvoří patu schodiště z náměstí Svobody k budově historické radnice a magistrátu. Současná úprava schodiště pochází ze 30. let 20. století a nahradila původní prostou empírovou rampu, vyrovnávající terénní nerovnost mezi radnicí a náměstím.

Kašna nám. Míru

 

Atypická kašna, či spíše fontána, ve tvaru vysoké průhledné trubice, ze které přepadává prýštící do malého bazénku. Nahradila v r. 2002 původní meteorologický sloupek v prostoru Mírového náměstí, skrytý pod sklo-ocelovou kopulí.

Kašna se sochou Immaculaty

 

Čtyřboká empírová kašna z počátku 19. století nese na svém středovém soklu dva bazénky a na vrcholku starší, pozdně barokní sochu Immaculaty, představující Neposkvrněné početí Panny Marie.

Katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

 

Katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, postaven v Trnovanech v letech 1908-9 jako pseudogotická trojlodní basilika s transeptem a představenou hranolovou věží. Nazýván červeným kostelem podle barvy fasády z jasně červených cihel.

Kolostujova kašna

 

Správněji však Jubilejní kašna. Osazena v Lázeňském sadu v roce 1862 u příležitosti oslav 1100. výročí objevení teplických pramenů. Vytvořena byla podle projektu ing. Adolfa Siegmunda, pozdějšího starosty města, s kamenickými články od K. Ullmanna z Drážďan.

Koňská kašna

 

Uprostřed kruhového bazénku s fontánou v šanovském parku (Sady československé armády) před Kamennými lázněmi je osazena mramorová kašna benátské provenience, zakoupená v r. 1910 tehdejším majitelem teplického panství Carlosem Clary-Aldringenem v Itálii.

Kostel sv. Bartoloměje

 

Postaven v letech 1861-4 podle plánů berlínského arch. Stüllera jako novorománská cihlová trojlodní basilika s otevřenou arkádou před vstupem a hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase.

Labutí altánek

Je pavilonem postaveným na břehu horního rybníka v Zámecké zahradě jako kryté přístaviště výletních loděk. Patří, stejně jako Apollónův chrámek do skupiny drobných staveb ozvláštňujících a doplňujících Zámeckou zahradu po jejím přetvoření do podoby rozvolněného krajinářského parku anglického stylu.

Létající krychle

Kašna byla umístěna v r. 1996 na okraji Zámecké zahrady proti křižovatce ulic Alejní, Duchcovská a U Zámku. Z kruhového bazénku vystupují soustředně vrstvené kruhy skla, z jejichž vrcholu vyrůstá krychlová ocelová plastika.

Morový sloup

Lépe statue Nejsvětější Trojice. Postaven v letech 1718-19 jako poděkování za odvrácení morové rány od Teplic v r. 1713.

Nové lázně

Na tomto místě stávala od r. 1702 první zděná budova šanovských lázní – Sirné lázně. V r. 1839 byla nahrazena budovou vyhlížející spíše jako palác. Majiteli a staviteli lázní byli tepličtí Clary-Aldringenové, jejichž erb se také objevuje ve štítu budovy. Lázně využívají dvou pramenů – Horského a Pahorkového.

Pramen Pravřídla

Z boku lázeňské budovy Pravřídla, v uličce proti děkanskému kostelu sv. Jana Křtitele naleznete výklenek s keramickým reliéfem prasečí hlavy, ze které vytéká voda nejstaršího a nejsilnějšího teplického pramene Pravřídla. .

Ptačí napajedlo

Malá trojboká keramická kašna je osazena uprostřed prostoru pod. tzv. Ptačími schody, mezi Kolostůjovými věžičkami a Rooseveltovou ulicí. Uprostřed jsou umístěny tři stylizované holubice sklánící se k vodní nádržce. Prostor kolem kašny byl historickým dlážděním upraven v roce 2002.

Sadové lázně

Empírový dvoupatrový dům postavený r. 1823 v tehdejší Panské (dnešní Rooseveltova) ulici. Býval jedním z předních ubytovacích lázeňských hotelů s rozsáhlým zázemím. Ke straně domu býval přistavěn velký sál zvaný Německý.

Sanatorium Beethoven

 

Lázeňský komplex zahrnuje historické budovy teplických lázní, novostavby lázeňských provozů a protilehlou řadu historických měšťanských domů (s domovními znameními Zlaté slunce, Zelený kříž, Zlatý pelikán, Zlatá harfa, Zlatá studna), sloužících pro ubytování lázeňských hostí. První historickou budovou lázní je Pravřídlo, jehož empírová budova z let 1838-39 stojí na místě původních Městských lázní a vůbec první budovy teplických lázní.

Seumeho kaple

 

Správně kaple Nalezení sv. Kříže. Postavena v l. 1728-30 teplickým zednickým mistrem Kristianem Laglerem v prostoru tehdejšího nového hřbitova za městem. Původní hřbitov uvnitř města, u děkanského kostela sv. Jana Křtitele byl zrušen r. 1760.

Skleněná fontána

 

Byla osazena do středu Laubeho náměstí, na kterém se před budovou Císařských lázní setkávají ulice U Císařských lázní, Poštovní, Mlýnská a Rooseveltova. Opět představuje mistrovské zvládnutí místního tradičního materiálu – skla.

Socha W. A. Mozarta

 

Socha je dílem uznávaného německého sochaře Franze Metznera (1870-1919), který svými monumentálními plastikami výrazně ovlivnil německé umělce z Čech.

Tři vodotrysky

 

Patří do skupiny novodobých doplňků veřejných prostranství. Dotvářejí úpravy, kterými postupně prochází Nádražní náměstí v místě svého střetu s parkovými úpravami podél začínající ulice Vrchlického. Oživují prostředí bezprostřední blízkosti důležitého dopravního uzlu města – železničního a autobusového nádraží.

Vojenské lázně

 

Jsou umírněnou klasicistní budovou, o čtyřech křídlech svírajících vnitřní dvůr, která byla vystavěna po etapách v průběhu let 1804-07 na místě pole a bývalého evangelického hřbitova. Iniciátorem stavby byl maršál – poručík Jan von Zopf.

Zahradní a plesový dům

 

Budova postavena r. 1732 teplickým zednickým mistrem Kristianem Laglerem na příkaz hraběte Františka Karla Clary-Aldringena, v prostoru u zámku, před Bílinskou branou u začátku Zámecké zahrady.

Zámecká zahrada

 

Součástí zámeckého areálu jistě již od dob renesance, ze kdy pochází i oba rybníky. Postupně přetvářená podle dobových estetických měřítek.

Zámecký kostel Povýšení sv. Kříže

 

Přistavěn k zámku v l. 1549-68 majitelem teplického panství Volfem z Vřesovic v pozdně gotickém nebo raně renesančním slohu, pro potřeby rodiny majitelů panství a protestantských návštěvníků lázní. Při stavbě věže bylo užito kvádrů z románské basiliky kláštera sv. Jana Křtitele.

Myspace Backgrounds
Free Myspace Cursors
http://www.coolspacetricks.com/myspace-cursor/neo_pets/">FREE MYSPACE CURSORS